I klidné moře vlnami se čeří,

I klidné moře vlnami se čeří,

a mnohá vlna radostně si vzkřikne,

když nad balvany břehu lehce střikne

a výši hráze pružným vskokem změří;

však většina vln ani neudeří,

již v půli cesty nalomena vzlykne,

by vstala zas jak bloud, jenž všemu zvykne

a na vzdor klamům stále v úspěch věří.

V snů nekonečných záchvěvy se noře,

kde myšlenka se za myšlenkou zvedá,

kde každá zas a zase cestu hledá,

by plně řekla, co se říci nedá,

jak nechápal bych zlomených vln hoře,

jež plní klín tvůj, širé, klidné moře!