I. Mucius Scaevola.

Kol stanu Porsenova shon je nenadálý.

Mucius jatý pravici svou pálí

v sálavém ohni. Škvaří se mu ruka,

s úžasným klidem snáší děsná muka.

Potom pak vážně k Porsenovi vece:

„Chybil jsem! Smrti neujdeš však přece!

Jak já tu stojím, takových nás tři sta

pořadem losu na tebe se chystá!“

Děl to a dále pravici svou třímá

v sálavém ohni. Škvaří se mu ruka,

s úžasným klidem snáší děsná muka.

Porsena nechal obléhání Říma.

Tak řeč a skutek Římanův ho jaly.

Mucia potom Levorukým zvali.