I MYSLEL JSEM SI...

I myslel jsem si, jak to bývá,

že pro mne ještě teskní snad,

když otevřeným oknem dívá

se v letní noci vlhký chlad.

A z dálky drožky hrčící

když doléhají temně k ní,

a když jde naší ulicí,

že chvěje se a rozteskní.

Můj Bože, ona stloustla však,

a slzy nezamží jí zrak,

jí směšny jsou mé elegie.

Ó, v duchu zřím ji zlomenou

liliji bílou s migrénou,

jež karlovarskou vodu pije...