I. NA INDRA.

Ty’s veliký, ó Indře, Tobě nebe

i země rády všecku přiřkly vládu.

Když Vrtra zahubil jsi svojí silou,

tu propustil jsi proudy, jež drak zhltil.

Tvůj zaplál jas a nebesa se třásla,

zem třásla se před hněvem svého syna,

v svých základech se silné hory chvěly

a pouště zvlhnuly a tekly vody.

Na horu vrhnuv blesk svůj rozpoltiv ji,

svou moc dokázal přičiniv se, v plesu

on Vrtra zabil, tak že zdroje,

jich utlačitel zhynul, vytrysknuly.

Djáns, otec tvůj, mnil, rek že bude z tebe,

on mistr největší, jenž Indra stvořil,

jenž v záři na nebesích třímá blesky

a s místa, jako země, nepohne se.

Sám jediný útokem žene na svět,

král národův to, Indras všemi slaven,

on pravý jedině – všech lidí plesem,

dar jeho všemocného každý chválí.

Vše oběti sómové jeho byly,

a jemu patřil ves opojný nápoj.

Nad vzácnostmi ty’s všemi hospodařil

a národům všem dal jsi podíl jejich.

Když, Indře veliký, jsi přišel na svět,

vše národy jsi postrašil, ó mocný,

a bleskným klínem rozdrtil jsi draka,

jenž proti pramenům si napříč lehnul.

Vždy k ráně, v útok, v smrt je hotov Indras,

se silným bleskem, nekonečný, statný,

on Vrtra zabije, plen získá, rozdá

vše poklady a skytne moc, ten mocný!

On jediný, jenž v boji sluje mocný,

nepřátel šiky spojené rozptýlí

a kořist odnese si, kterou získá.

Kéž přátely jsme ve přátelství jeho!

On proslavený vítězstvím i bojem,

on bojem v dálku odežene stáda,

neb Indras když se do opravdy zlobí,

co pevné jest i vratké, vše se chvěje.

Vzalť v kořist stáda, hojnost zlata, koní,

on mocný Indras, který hrady boří,

s mužnými pomocníky rozděluje

rek poklady, jež shromažďuje stále.

On klidné lidi z klidných honí bydel,

prach shání v kotouč a jej žene v mraku,

jak ostrým kamenem Djáns ozbrojený

vše drtí. Pěvci štěstí dá ten mocný?

My pěvci kněžští, chtiví krav, jak okov

ke studni, táhnem Indra ku přátelství,

po koních bažíce, po síle, ženách,

jej k sobě táhnem – vše to dá on hojně.

Buď spasitelem nám, ty, k němuž zříme,

jak ku příteli, strážci, těšiteli,

buď druhem zbožným a nejlepším otcem,

a tvůrcem svobody a dárcem žití!

Těm pomoz, kteří po přátelství touží,

dej sílu pěvci, jenž tě opěvuje!

My kněží tobě přinesli jsme oběť,

tě slavíce svým svatým dílem, Indře!

Když ctí se svatým dílem mocný Indras,

sám jediný usmrtí mnoho soků,

a pěvci, jenž se jeho přízni těší,

ni lidé, ani bozi nejsou v úkor.

Kéž Indras burný, zachovatel lidí,

bez nepřátel, vše to nám poskytuje!

Ó králi pokolení, dej nám slávu,

největší slávu svému propůjč pěvci!