I. Opatření.

Píská vítr, píská

od hor přes strniska,

kdo má teplou beranici,

málo sobě stýská.

Kdo má k tomu sínku

třeba na vejminku,

najeda se vleze sobě

pěkně pod peřinku.

Kdo má k tomu ještě

černooké děvče,

nebojí se větru, zejmy

ani slot a deště.

Píská vítr, píská

od hor přes strniska –

kdo má vše to pohromadě,

ten si nezastýská.