I. PÍSEŇ O UBOHĚM PŘÍTELI.

Idiot a tichý blázen, –

dnes to řek' o sobě sám,

strhl dolů všecky masky,

všecku lež a všecken klam.

Věřil snad, že stoly jeho

chudé jednou pohostí,

dnes má dluhy, hlad a žije

krotce z cizí milosti.

Toužil kdys po tiché celle

s náladami básníka,

dnes jde jako řádný kommis,

kde je pivo, muzika.

Toužil kdys po plaché lásce,

oddané a věřicí –

Dnes? Co na tom, že si spletl

koketu se světicí –