I. Překážky.
Za svítání, za rosy
šelma, který nekosí,
neb kdo musel večer líbat,
ten se o víc neprosí.
Stojí žitko ze zlata,
kde jste, žnečky děvčata?
Už vám slunko půl hodiny
buší pěstí na vrata.
Buš, sluníčko, pravda-li,
mladé žnečky zaspaly –
za stodolou na měsíček
celou noc se dívaly.
Za svítání, za rosy
pak se rádo nekosí,
neb kdo musel večer líbat,
ten se o víc neprosí.