I. Překážky.

By František Serafínský Procházka

Za svítání, za rosy

šelma, který nekosí,

neb kdo musel večer líbat,

ten se o víc neprosí.

Stojí žitko ze zlata,

kde jste, žnečky děvčata?

Už vám slunko půl hodiny

buší pěstí na vrata.

Buš, sluníčko, pravda-li,

mladé žnečky zaspaly –

za stodolou na měsíček

celou noc se dívaly.

Za svítání, za rosy

pak se rádo nekosí,

neb kdo musel večer líbat,

ten se o víc neprosí.