I. Přiletěli čápi

Přiletěli čápi

Z půnočního kraje

Ke skalnatým břehům

Siného Dunaje.

Nejsou to čápi,

Jsou to kozáci,

V hejnech sem táhnou

Ruští vojáci! –

Neletí to čápi

Přes východní hory –

Ale válí se to

Slavné Ruské sbory.

Nejsou to čápi,

Jsou to kozáci,

Se všech stran táhnou

Ruští vojáci.

Ha, ha, návštěva to,

Ač prorokovaná,

Předce od Maďarů

Neočekávaná.

„Zpátky, barbaři,

Z krajin Uherských,

Zůstaňte doma,

V ledech Siberských!“

Mlčte jenom, mlčte,

Pánové Maďaři –

Jistě nejste menší

Nežli my barbaři.

Umíte věšet,

Plenit a pálit,

Při tom však dobře

Sami se chválit.

A to bojování

Vaše pro svobodu

Je, jak dobře známo,

Kalného původu:

Pány vy chcete

Slovanů býti,

Pro sebe celé

Uhersko míti.

Pánbůh spravedlivý

Požehná zbraň naši –

Jistě pokrotíme

Zpupnou pýchu vaši.

Válčíme s vámi

O svatá práva,

Heslem nám v boji:

Rovnost a Sláva.

Nemesis Slovanská

S Tater sestupuje –

Už se na Maďarech

Osud vyplňuje.

Už už se blíží

Nemesis hrozná – –

Brzo už Maďar

Osud svůj pozná.