I. Přitáhli čápi z jižních lesů,

Přitáhli čápi z jižních lesů,

Přelítli šťastně moře obě,

A přírodě matičce k plesu

Přinesli přemilostné robě.

Robátko krásné jako bůže,

Jež vzalo původ v nebes ráji;

Na tvářičkách mu živé růže

A v očičkách pomněnky hrají.

Do vínku jemu čápi dali

Ty nejkrásnější jara skvosty,

Co v zemi rodné naskládali –

Slunéčka lesk a vonné rosty.

Takové dítko rajských květů

Matičce krutá zima vzala;

Že bolem odumřela světu

A v ledy srdce pochovala.

Teď k prsoum zase tiskne robě,

A rozjihem jí srdce skáče,

Že v rozkoši po dlouhé době

Ponejprv zas potůčkem pláče.

A čápi dále vzduchem letí,

A budí lesy, budí háje;

A probuzené ptactvo světí

Sladkými zvuky příchod máje.