I Půvabům dálek, přírody, motýlů, květin hově

Půvabům dálek, přírody, motýlů, květin hově

je krásné žíti sám uprostřed vod kdes na ostrově

a zvláště krásné to, když vlnky přátelské kol hrají

a přes jejich proměnlivou modř když tlumeně a snově

jak prchlé ozvěny sem sympatie zalétají

co balšám duše sílivý, lék srdci člověkově,

však vztahy věcí těch, žel, jinou ihned tvářnost mají,

když duše člověka tajemství svému stojíc v slově

od jiných duší příbuzných je odloučena lájí,

jež sympatiím nepřeje ni touze člověkově,

ilusím směje se, jež v posměchu tom zanikají,

zatím co její dvojenec motýlům, květům hově

se marným vysiluje snem, chce v život změnit báji

a hyne v dáli sám uprostřed vod kdes na ostrově.