I. Spoutal jsem již srdce,

Spoutal jsem již srdce,

ztišil jeho bouři,

spjal jsem je tak těsně,

až krev z něho stříkla.

Vzpínala se sice

sirota ta bídná,

ale já jak tyran

nedbal jeho nářků.

Umlčel jsem srdce,

zaklel jsem své štěstí –

ach, zda zaklnu též

na Tebe vzpomínku!