I. Srdce se chvěje,

Srdce se chvěje,

kolébá lásku –

kdo si jí přeje?

Dávám ji v sázku!

Ta láska moje

blud je to starý,

v marné ty boje

zavolej „vari!“

Nevěř té touze,

která mne chvátí –

na chvílí pouze

bude mi pláti.

Pomiluj chvilku,

potom jdi dále,

zanech tu milku

v hoři a žale.

Ať si tu pláče,

ať si tu vzlyká, –

srdce, to ptáče,

smutku si zvyká.

Pak zvolá znova

stará svá slova:

Kdo chce mou lásku?

Dávám ji v sázku!