I. Sv. Juraj.

Přes moře tiše teplý vánek duje.

Sta hvězdami nebeská louka zkvetla.

I v městě v dáli rozžali už světla,

rybáři vypluli. V tmách moře světélkuje.

Z podmořské jakés zabublá to sluje,

vln příboj šumí. Na tisíce cikád

a kudlanek, slyš, neustává sykat,

vzduch plný vůně opojné a snů je.

Noc jižní, horká, modrá, čarozvuká.

Palmy se chvějí, voní rozmariny,

pelargonie, růže, kvete yucca.

Jak lyšaj vzlétá z duše touha žhavá.

Tu a tam se mihnou, splývají dva stíny.

Strun hudba, slyš, kdes ozývá se lkavá...