I. Tebe chtěl jsem v písni vroucí,

Tebe chtěl jsem v písni vroucí,

Noci čárná! opěvati,

Však tu počal slavík tlouci,

A já zůstal mlčky státi.

Všecko, co v té době krásné

Bylo smyslům na objevu

– Nebe, luna, hvězdy jasné –

Znělo ve slavičím zpěvu.

Slavík v čarodějném tluku

Vtělená je báseň noci;

A kdo nemáš lepších zvuků,

Nezávoď s tou pevnou mocí.

Nejen takém u závodě

Že-by zpěv tvůj došel smíchu,

Ty bys také na přírodě

Dopustil se, pěvče, hříchu.