I. Tichošlápkové.

By Rudolf Pokorný

Má dobré jméno v okolí,

že nenávidí Sokoly

a že je veteránem –

neb býval někdy kmánem!

Teď navzdor nečasům

chodívá k „Primasům“

jen hezky tiše –

a pije tiše –

o, zlatá, Mařenko, tvá skrýše!

Pan berní přised ku stolu,

i šňupnuli si pospolu

a mluví po německu:

Vem čert národnost’ všecku!

Tu českou ale zvlášť,

neb ta je samá zášť!

Jen buďme tiše

a pijme tiše,

ať Mařenka nám nepřipíše!

Číst? – knihy? – věru hloupá věc!

Vždyť chodili jsme do škol přec,

a moje dítě dnes mi

víc než já vědět nesmí!

Z divadla, Matice

jen máme pranice.

Radš buďme tiše,

jen hezky tiše,

ať srovná se to všecko v břiše!

My nejsme sice křiklouny,

však jíme české bagouny,

a pijem české pivo.

Jak v žilách při něm živo!

Ač cesta daleká,

nikdo se neleká,

chodíme tiše,

jen hezky tiše –

dva dojdem – dá-li pán bůh – spíše...