I. Tys neslyšel, Jehu? Rabbi Tě prosil,

Tys neslyšel, Jehu? Rabbi Tě prosil,

Tvůj služebník rabbi, mladičký rabbi,

že sémě z Tvých dlaní s námahou rozsil,

abys už vzpomněl na něho, aby...

Byl sychravý večer... Neslyšel’s, Jehu?

jak sluha Tě prosil, sluha Tvůj rabbi?

I v půlnoc, ač plnou větru a sněhu,

při svítilně prosil umdlený rabbi.

Tys neslyšel, Jehu? Vítr sám plakal –

Tvůj vítr sám plakal za Tvého rabbi –

a z divokých mračen schválně Tě lákal,

ach, lákal Tě schválně, abys, ach, aby...

Pak v zpožděné noci! ... Neslyšel’s, Jehu?

když přestal vát vítr – vítr Tvůj slabý,

když svítilna zhasla v dešti a sněhu,

Tvá mračna jak zticha klekala, aby

se modlila tiše – za toho rabbi...

víš – mladý Tvůj rabbi byl smutný a slabý!