I. Věřte, paní hospodská, dám juž výhost vínu,
Věřte, paní hospodská, dám juž výhost vínu,
smysly jenom pomate jako pohár blínu,
smysly jenom pomate, touhu neskonejší –
přál bych sobě okusit nápoj ohnivější.
Bídnou břečku manžel váš v konvici nám točí,
a sám ssaje denně žár z vašich krásných očí
a sám – třebať přistárlý, jak on má se k světu! –
pije nápoj medový s vašich kyprých retů.