I. Žebráci jsme – jen na pohled,

Žebráci jsme – jen na pohled,

jsmeť čistí, bez úhony,

neskládali jsme porobě

své šílené poklony.

Nátiskem odchovaný čin

v nás plane, jásá, víří

a neuchylným pokrokem

odpůrci v srdce míří.

Divoká snaha z kolejí

vybíhá ušlapaných,

tu shrotí předsudek, tam tkne

se pánů svrchovaných.

Jsme jako plamen v pralese,

nic vzlet náš nezastaví,

až shnilou mdlobu vyhladí,

vlasť dravců, zrádců zbaví.