I. Životem svěžím chví se země –

Životem svěžím chví se země –

tu sasanky a sněženky

své květy z poupat zvedly ke mně:

pojď, trhej, my jsme myšlenky!

Sbor skřivanův a pěnkav zpívá:

my nesem tobě nápěvy!

A má milá mi ručkou kývá –

že píseň dám jí, dobře ví.

O, dám ne jednu: písní stero –

toť duší našich poledne!

Skřivánek s výše pouští pero –

chci vypsati je do jedné!