IBSEN.

„Solidní pravda trvá dvacet let,

pak začne hnít a stane otravou se –“

i tahle pravda – hleďme trochu zpět –

let dvacet žila. Abstrakta ta rvou se

a zabíjejí. Před lety jak dnes.

Mannequini jimi žonglerují chvíli,

a svět, jenž chce míti svoje circenses,

jim potlesk vzdává. Svět je pošetilý.

Vtrh industrialismus v umění,

tož básník konstruuje lidské stroje,

problémů zápas, tuhé válčení.

Což obecenstvu velmi příjemno je.

Tu zatváří se vážně, ctí se hned,

neb cítí, že i mudrcem se stává –

tu ilusi pak mělo dvacet let –

jak dlouho trvá básníkova sláva?