Ibsen.

Brand s Gyntem! V obou člověk žije celý.

Brand vůle nejvyšší, jež ztvrdla v kámen,

a obraznost Gynt, jejíž děsný plamen

tím víc osvětlí jícen strže ztmělý.

Své době oba v líc upřeně zřeli,

jak jí – vysch’ v srdci soucitu jim pramen,

a v nebe hřmí to stem obrovských ramen

a v propast kácí trup se zkrvavělý.

A heros naposled je velký šibal,

jenž před sobectví hnusnou modlou klečí,

jenž kvůli sobě celým světem hýbal.

Ať o tom ví neb ne, jen tím je větší,

že básníkův smích plný žluče směle

jej mrská a v něm člověčenstvo celé.