ICHTHYS

Oblaka chmurná zlý vítr hnal

a bičoval vztekle mořskou pláň.

Už myslela jsem, příbytky lidí

že mé oko nikdy neuvidí,

že moji loďku spláchne vodní val,

neb příboj roztříští ji u pobřežních skal.

A zatím, Pane, Tys na břehu stál,

na žhavém uhlí rybu a vedle chléb.

Tys věděl, že je mi zima, a že mám hlad,

a že bych ještě nedovedla umírat.

Tvůj pokrm mne nasytil, Tvůj oheň zhřál.

Nech mne zde u Sebe! Nepůjdu dál.