Idealismus a realismus.

Zas jednou u nás zuří staré hádky

o směrech – Bože, jak to malicherné!

Dnes všecko bílé chtít a zítra černé

a frase vždycky vykroutit se vrátky.

Líp ku kolébce lidstva jíti zpátky

než každé heslo brát za mince berné

a ještě líp – však to je trochu perné –

sám tvořit z tuhé, nepodajné látky.

Ať idealně či realně – jedno,

jen tvořit v skutku krásu dokonalou,

jíž idea jak alabastrem září,

jen vrhnouti žár v lidských srdcí ledno,

co sejde na vignetě!? I tu malou

se spokojenou vezmu si pak tváří.