IDYLLA.

Zda sobě vzpomínáš na blahé ony chvíle?

Máj kolem rozkvetl... My v rokokové ville

na břehu jezírka v thujovém stromořadí

jsme spřádali své sny o nekonečném mládí.

A pozdě večer pak, když stříbro luny plavé

v klokotu slavíků své světlo mihotavé

na naše postýlky dvě hebce rozlévalo

nám všechno dokola se krásným snem být zdálo.