IGNÁTU HERRMANNOVI

Život je tak teskný,

radosti tak málo,

budiž požehnáno

srdce, které dalo

tolik úsměvů nám

v život strádající,

že se rozesmáli

i smutní staříci:

Tys potěšil i srdce zdeptané,

ó Herrmanne, ó Herrmanne!

Víš, že každým život

jak provazem kroutil,

každý se zamračil,

však Tys nezarmoutil

nikoho běhuté

při života řece,

ale jednou, drahý,

nás zarmoutíš přece:

Až rozloučení nastane,

ó Herrmanne, náš Herrmanne!