II. 14. ZÁŘÍ 1937.

Výjimky není dáno.

Dokonáno.

Veliký život, veliké dílo

u brány věčnosti se zastavilo.

Dokonáno?

Ne, ne. To bylo jen veliké Ráno.

Všude rosa osvěžení,

všude ruch osvobození,

všude radost ze vzkříšení.

Práce velikého Rána

dokonána.

Otevřela se věčnosti brána –

On jí vchází – –

Den dlouhý nám všem

zanechává se svým odkazem,

aby námi byl vyplněn,

ne jako luzný, prchavý sen,

ale jak poctivého díla Den,

nikým a ničím nemarněn;

ať v něm práce bude vykonána

jako prodloužení velikého Rána,

bychom, i když se zatmí na zemi,

byli, jak On byl nad všemi,

sobě i druhým svícemi.

Věčnosti brána se otevřela –

On jí vchází – –

K zemi skláníme čela

vděčně, vděčně, k paměti věčné.