II. Bláhová Jsi, duše, šílenstvím, věř, je to –

Bláhová Jsi, duše, šílenstvím, věř, je to –

Neděle je dnes, a hlasy věží zní...

k pobožnosti zvou mne – srdce mé buď kleto

ve svém sledním tluku, chvíli poslední!

Nemohu se modlit – proč Jsi rozechvěto?

Nač tu čekáš ještě, zda se rozední?

Vstříc již kráčím noci, dávno přešlo léto,

každým dnem se blížím víc a více k ní.

Nemohu se modlit, odevzdat se Bohu –

Moje duše zpívá, jásá Tobě vstříc...

na Tebe jen myslím, o Tobě snít mohu!

Marno je vše, marno! chiméra jen pouhá. –

Pro Tě, srdce, štěstí nevykvete víc...

bláhové jsou sny Tvé, šílenstvím Tvá touha!