II. Byl tichý večer – píseň slastněnyvá

Byl tichý večer – píseň slastněnyvá

Slavíka plyne v jemném žalování:

A růže květy v čarné vůni sklání,

K tajnému jakby pěvci láskou snivá.

Ba zpěvy hude vlna lichotivá

Svým břehům květným v dalším ubíhání;

A lilje skví se v velebnějším plání,

Anť dolem lehká m’ha se rozechvívá.

I Luny stříbrné se světlo bledé

Tichounko loudí v stínovábné loubí

Kamž lásky sladký čas mír blahý vede.

A blankyt čirý ve hvězdách se hloubí,

Anť obzor temný kyne z dálky šedé,

Již západ věncem zaruměnným vroubí.