II. Co den, to boj a zápas neustálý –

Co den, to boj a zápas neustálý –

hle, české děti nástrahou a léčí

jsou chytány, by jednou cizí řečí

své rodné matce klnuly a lály.

Jest možno, rcete, na boj hledět z dáli,

když slabší podléhá? – Tím síla větší

buď v nás, čím více roste nebezpečí,

tím pevněj v šiku stůjme jako skály!

Tím více bděmež v zápasu i práci,

ať cizí lest nás nikdy neudolá,

ať z našich dětí nejsou jednou zrádci!

A kdo jsou muži, nechť se stanou obry

v tom vědomí, vlast k pomoci že volá

a že boj náš je poctivý a dobrý!