II. Co to vesmír šepotá

Co to vesmír šepotá

jako staré báje? –

Hlas ten jakby zavíval

z straceného ráje.

Ba, mé srdce, darmo tu

hledáš vlasti ráje;

ty snad z toho údolí

prchly v jiné kraje:

U souzvuk ten vesmíra,

srdce, hlas tvůj splývej,

k výšinám tam, duše, spěj,

a tam Pána vzývej. –

Tam se letem vzhůru nes

v neznámé ty kraje:

tam ty vlasti ztracené,

tam duch míru vlaje.