II. Dívejte se na oblaka!

Dívejte se na oblaka!

Tancují dnes rejdováka,

tancují jej hbitě

jarním po blankytě.

Bělounkou a lehkou nohou

vznášejí se pod oblohou

andělů jak četa

při stvoření světa.

Skřivánci jim v ňadrech tlukou,

perly padají jim z rukou,

zlatý úsměv září

s červánkových tváří.

A slunéčko zlatou dlaní

napájí je bez ustání,

nebi po vysokém

smavě blýská okem.

Ku zlatému jeho boku

oblaky dva v jarém skoku

zaníceně kročí,

do kola s ním točí.

V pozadí ty chmury šedé

jarní vánek v kolo vede,

májovou jim hraje

jako na šalmaje.

A vše v tanec spěje, chvátá –

Z hor a lesů pára zlatá

jak sto zlatých zmijí

v kotoučích se svijí.

Dívejte se na oblaka,

tancují dnes rejdováka

a slunéčko s nimi,

že je konec zimy!