II Dnes

Dnes Zášť a Zloba na prestolu sedí,

dnes hlavou opět starý drak náš třese,

zlá Závist, která zbožně hlavu nese

a kterou syn a vnuk po otcích dědí.

Na slovo moudrých lichou odpovědí

jsou škleby chlapců, jak při vichru v lese

na jedno heslo jiných tisíc hne se

a příští horšímu v tvář každý hledí.

A stará slova, že „Bůh oslepuje

ty, jež chce zničit“, mají váhu plnou,

neb kde jest vichr, ten proti nám duje,

kdejaká slina poskvrní nás blátem,

kdejaká zloba spláchnout nás chce vlnou

a nejhorší, že bratr bratru katem.