II. Holubička.

Holubička sivá

Sedí na buku,

Do oblak se dívá:

„Vrků! vrkuků!“

V oblacích se houpá

Jasný sokolík.

„Holubičko hloupá,

Proč vrků tolik?

Sokolík, co pne se

V šedém oblaku,

Ať tě neodnese

V žravém zobáku!“

Holubička věří

Lásce sokolí,

Ach už sivé peří

Lítá do polí.