II I navštívil jsem dobré mládí.

I navštívil jsem dobré mládí.

Pozdravil, smál se, poused’.

Své postuláty říkalo mi.

Já však jsem nechtěl rozumět.

O špatných časech přemýšlel jsem,

životě, který pomíjí.

Nad mojí hlavou měsíc vyšel

s galantní fysiognomií.

Galantní úsměv vrhal v kosmos.

Galantní úsměv v kosmos pad’.

A – jak zřím mostu přes zábradlí,

slyším tam kohos žalovat!

Nějaký bůh tam dole plakal,

že byla touhou bledá noc.

Nějaký bůh tam protestoval,

strážníka volal na pomoc,

by střežil ctnost a dobré mravy

a zdravý rozum tisíců,

dbal nad frivolním počínáním

laxních a svůdných měsíců.