II. Jsem omrzelý, bledý

Jsem omrzelý, bledý

a opuštěný hoch,

jen přeji si mít místo,

kde klidně spát bych moh’.

U zdi, jež hřbitov vroubí,

snad ho přec najdete,

kde žádných růží není,

jen tam mne pohřběte!

K otázce: opuštěný –

kdo Bohu dlí zde blíž,

ubohý, rcete, básník,

jejž nezná nikdo již.

Snad cituplné dítě,

na blízku zdobíc hrob,

též mne vzpomene růží

za květných jara dob!