II. Jsme jako stádo někdy, nevím čeho,

Jsme jako stádo někdy, nevím čeho,

jen to vím, že nás opatrně pěstí

pro maso, tuk či vlnu; ode všeho

snad potřebují trochu k svému štěstí.

Tak opatrně drží nás, že kdosi

již liboval si, jak jsme nasyceni.

Nu, to je pravda: nechodíme bosi

a o pár drobtů nikdy nouze není.

Na svobodu se zapomnělo rádo,

řeč pathetická pro útěchu teče...

Jsme zkrátka vzorné, bohabojné stádo,

a rentuje se každá o nás péče.

Psů smečka dobrácká nás hlídá věrně.

Když nízko žlab, je dobrá také služba,

tvor positivní nezří pak nic černě

a sloužit, sloužit stálá jeho tužba.

Psů smečka běhá, před hloupostí chrání

a vlky nenasytné s cesty plaší...

Tu zejména jsme dobře obstaráni:

Ti psi jsou z nás a krev jsou krve naší.