II. Když jsou mne mladého

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Když jsou mne mladého

Na vojnu vzali,

Koníčka bílého

Mi darovali.

Karabinu, šavli mám,

Pro vlasť rád svůj život dám;

Jak ji miluji,

To ví pán Bůh sám.

K tomu matička má

Mne vychovala,

Aby mne zrostlého

Na vojnu dala;

České srdce v těle mám,

Pro vlasť krev i život dám,

Jak ji miluji,

To ví pán Bůh sám.

Neplač, děvče milé!

Že já pryč jedu;

Bůh-li mě zachová,

Zas ti přijedu.

Čech jsem! věrné srdce mám,

Pro tebe rád život dám,

Jak tě miluji,

To ví pán Bůh sám.

Na bojiště mne nes,

Koníčku věrný!

Přes hory přes doly,

Háj a les černý;

Českou krev já v žilách mám,

Pro vlasť českou život dám,

Jak ji miluji,

To ví pán Bůh sám.