II. Když ke rtům pevně tvou jsem tisknul ruku,

By Emanuel Miřiovský

Když ke rtům pevně tvou jsem tisknul ruku,

jak byl to šťastný tehdy pro mne den!

Však brzo pocítil jsem toho muku,

a rubáš byl mé lásce upředen.

A políbení! – mlčte ústa smělá

a pohrobte to v prsou hlubině;

vždyť ty’s jich, milá, taky zapomněla

a studu zápal zůstal jedině.