II. KOLOVRÁTKAŘ. (II.)

A království české je invalid,

jenž v čase krátkém

úd po údu ztrácel, až musil jít

za kolovrátkem...

On žebral za Josefa Druhého,

za Terezie.

Jej chromého našli a hluchého.

A škrtli z historie.

Co lepšího po něm, rozdáno

do musejí říše...

Cos uloženo, cos prodáno,

cos v hradní schováno skrýše...

Však dovolili mu dojemně

na kolovrátek hráti.

Tak vydrží vrytý do země

dny, roky státi...