II. Ku západní straně

Ku západní straně

když můj pohled zbloudí,

krev mi bouřlivěji

v mladých žilách proudí.

Srdce ve mně bouří,

čelem letí chmury –

tam nám sklesla sláva

jako slunce s hůry.

Ucpali nám k světlu

prameny a zřídla –

odtamtud k nám spěje

noc jen tmavokřídlá.

Ó západní strano,

ty nešťastná strano,

vrať nám naše slunce,

vrať nám naše ráno.

Ó bůh spravedlivý

jistě nám je vrátí –

nad tebou však bude

noc se rozpínati!