II. Kvete šeřík. – Co to je,

Kvete šeřík. – Co to je,

srdce, nemáš pokoje?

Co tě láká,

písní ptáka

nového zas do boje?

Kvete šeřík – modř i běl.

Já jsem doň se zahleděl.

Kolem včela,

přeletěla

s hudbou svou – já oněměl.

Kvete šeřík. – Kdož co ví?

Svaté Máje tajemství

dál se snuje,

odhaluje

tomu, kdo mu odpoví.

Kvete šeřík – vůně dech,

kol se chvěje v atomech

jak dech matky,

milý, sladký

dnes tak jako v aeonech.

Kvete šeřík u všech cest.

Co tu modrých, bílých hvězd!

Věčná síla

promluvila,

mně tak při tom volno jest!