II. Marje, – hory mezi mnou a tebou

Marje, – hory mezi mnou a tebou

všeliké se výšky chmurně k nebi pnou! –

Nu, jen rosťte, rosťte podle chuti –

odnesuť vás, sesilen jsa láskou tvou!

Směšné jsou ty malicherné vzdory! –

Cestu k ráji hyzdí bodlák, hyzdí trn,

a přec, proč se k němu krví brodí

každý? – Hora? – Není-liž to pouhý drn? –

Marje – pod drnem se krásně dřímá! –

Drn na hrobě jestiť hora – lásky zmar! –

Bože! slunce svítí – srdce hřímá –

a ty? – Jakž bolestný hora lásce dar!