II. Mimosu, pozdrav dálných jar,

Mimosu, pozdrav dálných jar,

jdouc předplatit se na Bazar,

od ženy zkřehlé u patníku

vy v nádherném svém převlečníku

jste koupila za niklů pár.

Svůj zima vleče ještě cár

přes zablácený trottoár;

kdo tušil by v tom městském ryku

mimosu?

Jak placha! Květů zlatý čár

se třese, jakby čekal zmar,

soucitně tisknete je k rtíku.

Kéž stesklo se vám po básníku,

i jemu srdce zlíbat v žár –

mimosu!