II. Na bojištěch na Uherských

Na bojištěch na Uherských

Bílý orel lítá –

Doufá Polák, že v Uhersku

Konečně mu svítá! –

Proti Slovanům v Uhersku

Mnohý Polák brojí –

Neví on o vzájemnosti,

Jenž Slovany pojí.

Slovan k Slovanu se hlásí,

Vždyť jsme rodní bratří –

Ale smutně věrný Slovan

Na Poláka patří.

Příšerně se před ním obraz

Dávné Polsky míhá –

Jím ošálen on meč proti

Matce Slávě zdvíhá.

Ojczyzně je Polákovo

srdce zasvěceno,

Ale je tou láskou k vlasti

Jako otráveno.

Msta je heslem jeho lásky,

Msta za dávnou vinu,

Novou vinou chce vykoupit

Drahou domovinu.

Celou zem by rád zapálil,

Aby rumem klesla –

By se z popele co fenix

Dávná Polska vznesla.

Není jejím křísitelem –

Jenom mučeníkem –

Tisíc nových mohyl v Uhrách

Toho jest pomníkem. –