II. Na vlastních stůjme nohou již!

Na vlastních stůjme nohou již!

svoboda nezná výsad,

však zlatu našich svatých snah

netřeba podlých přísad.

Jen vlastní práce spasí nás,

nám přátel není vůkol

a bez přispění vítězit

již předkův býval úkol.

Myšlenka velká vede nás,

proniká duchem hmotu,

jen výše vzplane v plameni,

jen hrděj vzpře se hrotu.

Myšlenka ta všem náleží,

za sluhy všechny páše

a než-li svět se naděje,

nám vzbudí Messiáše.