II. Ó neodcházej, mystický milenče, Stíne, vyvolaný mnou k životu náhle, neodchá...

Ó neodcházej, mystický milenče, Stíne, vyvolaný mnou k životu náhle, neodcházej!

Nikdo nespatřil komnat mých, svítících východní nádherou dřív,

nikdo nevešel přes práh, kde květy čekaly příchodu tvého,

nikdo nepodivoval se pestrým kobercům mým, nestanul u oltářů,

před nimiž viděl's mne obětovat. A nikdo neviděl mne obětující.

Na zlatých mísách schystala jsem ti plodů, jež dají zapomnění bolesti.

Ó ano, tys vešel v můj dům a světu teď nepatříš již.

Vše lidské, ubohé i nízké zanechal's před prahem mým.

Tvé oči zahleděly se v mou viděním zjasnělou tvář.

Ó v oči hleď mi jen a líbej rty mé mystickými polibky dálek!