II. O dušičkách na hřbitově větřík
By Jan Neruda
O dušičkách na hřbitově větřík
vesele si s lidmi zahrává
radostí snad, že to množství lidstva
pro hřbitov už zase dozrává.
Náhlý vánek oči tobě klíží,
snad to matčin prach tě uspává,
neb co upomínka na hry dětské
bratrův popel s tebou pohrává.