II. Od prahu jsi mne vyhnala

Od prahu jsi mne vyhnala

jak žebravého mnicha,

však slz já proto neroním,

mé srdce nezavzdychá.

Však přijde čas, kdy vzpomeneš,

žes zašlápla je chudé,

a slzy horké proleješ, –

než pozdě, pozdě bude.