II. Otevřelo jaro oči fialkové – –

Otevřelo jaro oči fialkové – –

Vzduchem plyne zlato, srdcem táhnou snové...

Vůní zasypaná v stinné stromů taji

srdéčka dvě v poupě lásky rozkvétají.

Poupě snivé puká, celý svět se úží

v omamnou a velkou žhavou blaha růži...

A ta srdce věří v jara věčný svátek,

v štěstí, které pučí stále do poupátek – –

Sen to zašlý... vzpomínky dvě jsou to smavé –

jedna z nich má modrý zrak a vlasy plavé.

Druhá světem bloudí zmučená a bledá

a motýlem černým družce na hrob sedá.

Na hrob tichý v horách – v stinné stromů taji

kde se v jednom srdci dvě v prach rozpadají...