II. Rudolf Habsburský.

Císař Rudolf s vojskem táhnul pustou plání.

Na hlavy jim srší slunce plápolání,

jazyk jako žhavý po krůpěji prahne.

Ach! kdy k němu nápoj chladivý se nahne? –

Pádí jezdec z dálky s plným voda džbánem,

zastavil se přímo před císařem pánem.

Císař se ho táže: „Odkud vody v džbáně?“

„„Ženci v poli žali, pot jim polil skráně –

odpověděl jezdec – já je vody zbavil!““

Zachmuřiv se císař, přísně k němu pravil:

„Rychle vrať jim vodu! Snesu žízeň žhoucí

snadněji, než oni ženci v poli žnoucí!“